Řecko od cestovní kanceláře VTT - Řecké a kyperské tradice a státní svátky



ŘECKO

ŘECKÉ TRADICE A ZVYKY

Řecká kultura a tradice mají své kořeny ve starém Řecku. Řekové si je předávali z generace na generaci a tak se většina z nich dochovala do dnešních dnů, i když samozřejmě přizpůsobená moderní době. Kulturní vývoj Řeků byl formován mnoha staletími a vlivem jiných národů. V řeckém kalendáři je mnoho kulturních a náboženských svátků, při jejichž příležitosti se pořádají různé slavnosti a festivaly.

Řekové vášnivě rádi diskutují – Často velmi bouřlivě. Nenechte se zaskočit hlasitostí hovoru a živou gestikulací, ne vždy jste svědkem vážné roztržky, předmět hovoru může být zcela prozaický. Budou-li se Vás při hovoru dotýkat, neberte si to příliš osobně. Na druhé straně, jste-li ochotni komunikovat, pak se připravte na příval zvídavých dotazů!

Image kafenion.jpg Kafeneion Kafenion je typická řecká kavárna, kde řekové tráví většinu dne. Hovoří o sportu, o práci, o politice, počasí, ale hlavně o svých drahých manželkách, které, protože do kafeneionů nechodí, zůstávají doma, starají se o děti, vaří, pečou anebo se věnují svým zálibám. V kafeneionu se ale nepije jen káva, i když se její vůně line ulicemi jako libá píseň. Muži tu popíjejí hlavně Ouzo – tradiční řecký anýzový likér, chutí připomínající naše hašlerky, avšak agresivně štípající v krku. Na druhé ochutnání je však podmanivý jako ledový horský vánek.

Mnoho KAFENIÍ připomíná spíše pánské kluby. Typickou kafenión poznáte podle mužů hrajících vrhcáby a velice silné kávy. Vstup cizincům se do těchto kaváren nezakazuje, přesto však buďte tolerantní a uvědomte si, že se jedná o poslední rajská místa, kde mohou být Řekové jen mezi svými.

V Řecku je vzhledem k rozvinutému cestovnímu ruchu velké množství restaurací a taveren. Zatímco v tavernách je jídelníček většinou zastoupen především tradiční řeckou kuchyní, v restauracích je výběr jídel bohatší a mnohdy přizpůsoben mezinárodnímu složení hostů. Taverny jsou méně formální a kromě dobrého jídla a pití bývají i místem pro zábavu, včetně ukázek národního folklóru.



Svatba je v Řecku ohromná událost jak pro novomanžele, tak pro celou rodinu. Řecká rodina na rozdíl od té naší české nečítá pět, šest, sedm členů, ale třeba i padesát až sto lidí. Proto se také celá ta sláva připravuje velmi dlouho dopředu, sezvat tolik hostů a zařídit vše tak, aby se na ten slavný den po celý život vzpomínalo, může trvat i celý rok. Dívka si do manželství přináší nejen dobré vychování, ale i velkou výbavu, do které naprosto běžně patří třeba byt nebo dům. Řecko není jedinou zemí, kde má rodina velkou váhu. Mladí ctí staré a samozřejmost pro ně jen se o své rodiče či prarodiče postarat. Ani svazku tak posvátnému, jako je svatba, se nevyhýbají tradice a zvyky. Podle nich se v jednom pokoji nevěstina domu vystavuje výbava. Tu potom navštěvují všichni známí i neznámí, přátelé i sousedi, aby se podívali, jak má taková správná řecká výbava vypadat. Pro mnohé rodiče neprovdaných dívek je to jistě dobrá inspirace. Tradice také všem návštěvníkům „výstavy“ ukládá přinést hrníček rýže a hrníček cukru. Cukr pro sladký život a rýži pro plodnost.

Obřad se koná v řeckém pravoslavném kostele v podvečer a novomanželé dostávají dárky v podobě peněz a šperků. V den svatby se nevěsta obléká za asistence kamarádek a žen z její rodiny a je schována před ženichem, který ji smí vidět teprve těsně před obřadem. V průběhu obřadu svědek a svědkyně zvaní „kumbaros a kumbara“ předají nevěstě a ženichovi požehnané prsteny a třikrát za sebou kříží „stefana = věnce“ nad jejich hlavou a poté je na jejich hlavu položí. V průběhu prvních manželských kroků, které novomanželé společně podniknou před zraky pozvaných kolem oddávajícího stolu, jsou posypáni rýží a bonbóny obsahující mandle v cukrové polevě zvanými „kufeta“.



Image krtiny.jpg Den křtin je jeden z nejvýznamnějších dnů pro řecké pravoslavné věřící. Obvykle se konají rok po narození dítěte, které do té doby nemá křestní jméno.

Dítě je zabaleno do bílé osušky a poté co farář požehná vodu a přidá do ní olivový olej, přinesený kmotrem, začne obřad. Dítě je třikrát ponořeno do požehnané vody a přitom je opakováno jeho vybrané jméno. Po obřadu je dítě oděno do bílého oblečení a farář mu na krk pověsí zlatý řetízek s křížkem a podstoupí první svaté přijímání. Kmotr přeje rodičům „na sas zísi = dlouhý život vašemu dítěti“. Následuje oslava v domě rodičů nebo restauraci.

Kmotr dítěte je moc důležitý v jeho životě. Podílí se na výchově a financování nejen vzdělání.



Řecké kroje – V zásadě rozlišujeme tři druhy krojů: hlavní kroj pro každodenní nošení, sváteční a svatební kroj. Věk osoby, která kroj nosila, stejně tak jako rodinné a sociální postavení, rozhodovaly o způsobu, jakým byl kroj vyroben, vyzdoben a doplněn šperky. Tvary oděvů zavedených ve středomořských oblastech během ranných křesťanských let byly založeny na dalmatice, vyvinuté z římské tuniky. Dalmatika je součást oděvu, vyrobený z několika kusů látky. Přetrvala v řeckém kroji jako pukamiso.


Karneval se v Řecku nazývá slovem “Apokries”. Karnevalová doba trvá 2 týdny a je plná oslav a hodování. Začíná nedělí masopustu a končí začátkem půstu nazývaným „Kathari Deftera = čisté pondělí“. Lidé se oblékají do kostýmů, zúčastňují se oslav na ulicích a barech, vyhazují do vzduchu barevné konfety. Nejznámější karnevalový průvod se koná ve městě Patra, kde se slaví a tančí ve dne i v noci. Tento zvyk pochází z pohanských dob a byl oslavou boha vína a hodování Dionýsa.






ŘECKÉ LIDOVÉ UMĚNÍ

Image lidove-umeni.jpg

Tradiční řecké lidové umění, s jehož příklady se návštěvník Řecka setkává prakticky na každém kroku, je jedinečné svým citem pro tvary a barvy. Ať už se jedná o oděv nebo doplňky bytu a věci běžné denní potřeby – Řekové jsou vyhlášeni svým citem pro krásu a vkusem. Umělci zde používají ke ztvárnění svých představ téměř všechny druhy materiálů – měď, mramor, dřevo, hedvábí, kovy, hlínu…

Předměty, vytvořené řeckými lidovými umělci nejsou jen exponáty muzejních sbírek. Jsou vytvářeny v každém koutku Řecka a návštěvníkům se tak nabízí rozlišné šperky, oděvy, výšivky, korálky, vázy a nejrůznější doplňky, které nemusí být jen suvenýrem z cesty, ale velmi dobře poslouží i v běžném životě. Typické jsou například textílie z Mykonu, výšivky z Lefkády a Rhodu, alabastr z Kréty, stříbrné šperky z Ioanniny, keramika ze Sifnu a Skopelu. Každý kout Řecka má své typické předměty, které po staletí v místních dílničkách vytvářejí zruční řemeslníci a tak zachovávají tradice a ducha řeckého národa. Podle dávných vzorů po staletí ryjí zlaté a stříbrné šperky, vypalují hliněné nádoby a šíří toto umění z generace na generaci. Nádherným příkladem lidské dovednosti je zpracování textílií. Jedná se především o různé malby na hedvábí, výšivky, koberce. Svým dokonalým zpracováním jsou vyhlášené i řecké šperky, jejich vzory jsou často inspirovány antikou nebo byzancí, většinou zobrazují přírodní motivy a motivy lidových krojů.

Z dávných dob se dochovalo i umění keramiků a hrnčířů. Na Krétě, Rhodu, Sifnu, Skopelu a Lesbu má toto umění zvlášť dlouhou tradici. Zdejší umělci se zde učí vytvářet předměty, které dokonale odráží nejen tradici, ale i pohled na svět. Tak vznikají díla naprosto nenapodobitelná v jiných částech světa.

Nejvyhlášenějším muzeem této typicky řecké keramiky je muzeum v Marousi nedaleko od Athén, kde jsou zastoupeny ukázkami své keramiky všechny oblasti Řecka.




ŘECKÉ STÁTNÍ SVÁTKY

Po celém Řecku se slaví spousta svátečních dnů, neboť svátky jednotlivých svatých se slaví v každém kostele, který nese jméno dotyčného světce… a v Řecku je svatých spousta a kostelů jakbysmet. Chystají-li se v místě, kde pobýváte, oslavy dne jistého svatého, pak počítejte často doslova s ohňostroji a také s průvody, večírky, estrádami. Navíc není vyloučeno, že po skončení oslav budou mít místní obchody jeden či dva dny zavřeno.

1.1. Nový rok a svátek Ágios Vassélis neboli sv. Vasil

  • Na tento den si blízcí lidé vyměňují drobné dárky, děti chodí od domu k domu a zpívají koledy (kalanta). Turisté si obvykle dávají snítku bazalky.

6.1. Zjevení Páně

  • Tento den patří oslavě pokřtění Krista v řece Jordán. Do vody, ať už do moře, řeky či jezera se hází kříž a mladí chlapci mají za úkol pro něj skočit, vylovit ho a donést zpět.

7.1. Jan Křtitel

  • Náboženský svátek a oslava výročí dne, kdy bylo k Řecku připojeno souostroví Dodekanés. Bylo to roku 1948.

30.1. „Trion Hierarchon“

  • Každé město má i svého patrona a v den jeho svátku mají žáci a studenti v daném městě nebo čtvrti volno.

14.2. Den sv. Valentýna

Láska má v Řecku kořeny již odpradávna… Řecko je zemí bohyně Afrodité – bohyně lásky, touhy a krásy.

Den sv. Valentýna je v Řecku považován za den odpuštění a zapomenutí zlého. Je to den oslavy manželství Héry a boha Dia. Na základě tohoto mýtu, řekové začali slavit den sv. Valentýna ve velkém veselí. V řeckém bájesloví je Zeus slavný spíše svými nevěrami, i když řecký lid ctí spojení svého boha a bohyně.

Tradice svátku sv. Valentýna se neliší od jiných zemí… Ženy dostávají většinou květinu, čokolády, plyšové medvídky, parfémy, prstýnky či šperky. Muži dávají přednost dárkům, které jsou užitečné. Mladí muži považují tento den za ideální, jak svou partnerku požádat o ruku.

Darujte svému nejbližšímu nezapomenutelnou dovolenou v Řecku, v místě, kde atmosféra lásce přeje…Elegantní řecké dědictví, naprostá romantika jejich kultury, a kolosální důstojnost nabízí báječnou příležitost na oslavu nejen dne sv. Valentýna.


25.3. Den řecké nezávislosti

  • Tento den připomíná boj za osvobození z turecké nadvlády.

Velikonoce

Image pascha.jpg
  • Velikonoce patří v Řecku nezi největší svátky roku
  • Ve spojení s velikonocemi předchází pohyblivý církevní svátek tzv. Čisté pondělí („Kathara Devtera“ – zahájení předvelikonočního půstu 40 dní před velikonocemi) a následuje svátek „Ducha svatého“ (40 dní po velikonocích).
  • Pro výpočet pravoslavných Velikonoc se používá Juliánský kalendář, proto se většinou konají v jiném období než je tomu v zemích s katolickou tradicí.
  • Existují dva týdny prázdnin velikonočních (týden před velikonocemi a týden po nich), které stejně tak jako velikonoce nemají pevný termín.
  • Řekové na Velikonoce jedí pečené jehněčí a polévku Majiritsu z jehněčích vnitřností. Vajíčka barví jen na červeno jako symbol Kristovy krve. V noci ze soboty si je vzájemně vyměňují a ťukají špičkami vajec o sebe. Komu se vajíčko nerozbije, může si něco přát a bude mít po celý rok štěstí.
  • V zemi, kde je více než 90 procent obyvatel věřících, mají Velikonoce mnohem duchovnější charakter než u nás. Po celý týden se každý den konají mše. V pátek vše vrcholí. Z kostela je vynášeno Kristovo tělo, světla kolem kostela jsou zahalena do černého plátna, smutečně zvoní zvony. Ve smutečním jsou i lidé v procesí. Ukřižování Ježíše Krista si s kříži ověnčenými květinami každoročně připomínají tisíce obyvatel.
  • Podobně jako u nás se v Řecku traduje, že o Velikonocích by měl mít každý něco nového na sebe. Pro děti to povětšinou znamená nové boty a obligátní velikonoční svíce. I v Řecku ale velikonoční oslavy stále více získávají komerční charakter a dnes je běžné se bohatě obdarovávat podobně jako na Vánoce. Hlavní rys řeckých Velikonoc, hodovat a radovat se v kruhu široké rodiny, se naštěstí zatím nevytratil.
  • A ještě jednu zvláštnost mají řecké Velikonoce. Neodmyslitelně k nim patří lampionové průvody.

Velikonoce na Korfu očima češky, která se tam provdala

Článek o Velikonocích na Korfu z iDNES…


VESELÉ VELIKONOCE PŘEJE CK VTT

Velikonoce po celém Řecku

O Velikonoční neděli se koná gastronomický maratón

Velikonoce: největší svátek v Řecku, který spojuje náboženství a přírodu.Venkov je v květu a je ideálním místem pro lidi aby se mohli dát dohromady a užili si sebe, vychutnali si a ochutnali tradiční Velikonoční jídla v klidném, teplém jaru. Je to atmosféra, která Řeky láká od jejich měst zpět k jejich tradicím a rodinám v jejich rodných městech nebo tam, kde vyrostli jejich otcové a matky.

Více na: http://www.visitgreece.gr/…610451000a0/?…


1.5. (svátek práce a svátek jara)

  • vztahuje se na pracující i na studenty. Všechny vstupní dveře se zdobí čerstvě natrhanými kyticemi

25.5. Jónský den

  • Oslava výročí připojení Jónských ostrovů k Řecku. (Rok 1864)

30.6. Svátek svatých apoštolů

15.8. Nanebevzetí Panny Marie

8. 9. Narození Panny Marie

  • v předvečer se ženy z Tsambíky ubírají procesím na kopec ke klášteru, kde prosí o plodnost.

28.10. Den Óchi

  • Svátek je slaven jako připomenutí dne, kdy Metaxas řekl „Oxi = ne“ Italům, kteří chtěli vpadnout do země. V ulicích a na domech visí řecká vlajka a školy pořádají průvod svých žáků, kteří jsou oblečeni do modro bílých uniforem.

Vánoce

Vánoce jsou svátkem narození Krista. Slaví se 25. prosince a znamenají druhý největší pravoslavný svátek po Velikonocích (Pascha). Po Vánocích začíná půst, který trvá čtyřicet dní – tento půst se nazývá SARAKOSTY.

Oslava Vánoc v Řecku začíná již 40 dní předem. V tomto čase se v Řecku běžně podává k jídlu speciální druh chleba nazývaný christopsomo, v překladu boží chléb. Na Štědrý den děti chodí od domu k domu s přáním všeho dobrého a zpívají vánoční píseň v Řecku nazývanou Kalanda. Svůj zpěv doprovází hrou na kovové triangly a bubínky. Malí koledníci za svá přání dostávají drobné odměny, jako je cukroví či sušené kousky ovoce. Ještě před několika desetiletími nebyl v Řecku znám pojem vánoční stromeček. Ale dnes je zdobení stromku již běžným zvykem a Athény se chlubí jedním z největších venkovních vánočních „stromů“ na světě. Je vyroben z tisíců, kabely spojených, světel, které se linou z vrcholu vysoké Athénské věže.

Řekové pečí Kourabiedes a Melomakarona a Vánoce si prostě užívají. Restaurace, společnosti, úřady a jiné administrativní budovy mají v tuto dobu zavřeno. Na Typickým vánočním pokrmem je posvátný chléb Christopsomo. Je sladký a připomíná naši Vánočku či Mazanec. Tento chléb je potom součástí každého prostřeného stolu. Má různý tvar a zdobí se všelijakými ornamenty, většinou připomínajícími profese členů rodiny.

Asi se budete divit, ale vánoční stromeček není v Řecku tak běžnou záležitostí jako u nás. Ve většině domácností stojí na stole mělká dřevěná miska s kousky nitek kolem okrajů a výhonkem bazalky, omotaným kolem dřevěného kříže. Jen malé množství vody v misce udrží bazalku naživu. Jednou za den potom chodí matka (nebo jiný člen rodiny) po celém domě a namáčí bazalku a kříž do posvátné vody a vysvěcuje s ním každý pokoj. Tento rituál má ochránit dům před Kalikantzary. To jsou zlí skřeti/čerti, kteří údajně způsobují různé pohromy v domácnosti jako kysnutí mléka, zhasínání ohně, apod.

Rodiny se setkávají, hrají se společenské hry. 1.ledna se nalívá svatá voda Sv. Vassila do všech mís a nádob na vodu po celém domě.


PROTOCHRONIA

  • Nový rok – jako začátek, pohled do budoucnosti, představuje princip obnovy, nastolení pořádku a dobrých vztahů. Lidé si proto navzájem vyměňují dárky a přání: muži a ženy, rodiče a děti, křtěnci a kmotři. Nový rok je ale také časem dobrých skutků, snahou o pomoc chudým, nemocným a sirotkům. O rozvoj tohoto filantropického smýšlení se postaral církevní hodnostář a později biskup Ai Vasilis žijící v letech 330 – 379 př. n. l. Zůstalo-li něco z jeho myšlenek dodnes, je to jistě jen dobře. Ai Vasiliovi byla přisouzena ještě jedna vlastnost: uměl zjevovat lidem jejich štěstí získáním FLUORI – staré zlaté mince, které se zapéká do novoročního slavnostního pečiva, zvaného VASILOPITA. Tento zvyk se zachoval také dodnes a je součástí novoročního veselí a oslav.





KYPERSKÉ TRADICE A ZVYKY

Kypr a jeho barvitá historie se odráží v bohatém kulturním životě. Téměř každý týden je nějaký oslava, festival, svatba či svátek. Z náboženských slavností na Kypru jsou významné zejména řecké ortodoxní Velikonoce. To je vrchol církevního roku a jsou považovány za důležitější než Vánoce. Na velikonoční sobotu většinu Kypřanů naleznete v kostele. Na Velikonoční neděle rodiny sednout společně k obědu je tradiční pečené jehněčí.

Jaro je také čas festivalů, karnevalové průvody, květinové slavnosti s průvody květin. Největší karneval je v Limassol. Kataklysmos je dalším důležitým festivalem – přímořských měst. Příběhy z povodní, které čistí lidstvo z jeho hříchů a umožňuje nový život na Zemi, je znám v různých kulturách.

Harvest time je největší festival vína, který se koná v Limassolu. Každý rok tisíce návštěvníků se jezdí na festival těšit na široké spektrum potravin a vína a zábavy které nabízí.



Kyperské víno se produkuje již tisíc let s tradicí více jak 6.000 let a doposud patří mezi nejdůležitější export Kypru. Víno se na Kypru pěstuje na úpatí pohoří Trodoos mezi Paphosem a Limassolem. „Commandaria“ se těší reputaci vybraného dezertního vína od 12. století. K výrobě tohoto vína mohou být použity pouze hrozny z původních pravokořenných odrůd Xynisteri (bílé) a Mavro (modré) z regionu Commandaria. Toto víno má bohatou historii jdoucí až do doby starých Řeků. A proto se pyšní uznání vína s nejstarším názvem na světě, které se stále vyrábí.

Svatba na Kypru je důležitou rodinnou událostí na Kypru, která se téměř vždy koná v kostele. Tři – čtyři týdny před svatbou chodí rodiče nevěsty a ženich do příbuzných rodin a zvou hosty „Všechny však málokdy stihnou navštívit. Proto dají týden před svatbou do místních novin oznámení o svatbě, které je pozvánkou i pro ty, které nestihli pozvat osobně. Všichni víme, na kterou svatbu máme přijít“.

Svatební host může být pozván jako host, nebo jako svatební svědek kumbaros. Mimo jednoho hlavního svědka má ženich i nevěsta i vedlejších kumbaros, někdy je jich i 200. Kumbaros přinášejí mladému páru dary, ostatní hosté obálky s penězi. Minimální příspěvek je přibližně ve výši našich 5oo Kč, čím bližší je rodina, tím vyšší příspěvek. Rodiče nevěsty už tradičně dávají dceři pozemek a vysbírané peníze novomanželé většinou použijí na stavbu rodinného domu. V obálce je mimo peněz i kartička se jménem dárce. Kartičky si novomanželé odkládají a podle nich potom vědí, na kterou svatbu mají jít a vrátit finanční pomoc dalším mladým lidem. Takto místní komunita, příbuzní, přátelé a známí pomáhají každé nové rodině v začátcích společného života.

Mimo odevzdání finančních darů, kterému se říká ploumisma, tancují novomanželé pomalý půlnoční tanec, při kterém drží ruce nahoře a hosté jim špendlíkem připevňují na šaty bankovky, takže za chvilku za nimi vlají dlouhé pásy bankovek. Svatba trvá většinou do druhé hodiny rána. Každý svobodný host dostává svatební koláč jako výslužku. K tradičním – a velmi drahým – svatebním darem patří výšivka z Lefkary. Podle legendy jedna taková výšivka okouzlila už renesančního génia Leonarda da Vinci, který jí koupil a maloval na svých obrazech. Každá kyperská nevěsta musí mít ve výbavě alespoň jeden ubrus, prostírání, nebo záclonu s lefkarskou výšivkou. Velké kusy vyšívá jedna švadlena trpělivě i několik měsíců, ba až roků. Nejčastější pohled, který se naskytne turistovi procházejícímu Lefkarou – na stoličkách před domem sedí ženy a vyšívají, přes otevřené okno je vidět dílna, ve které muži tepají ze stříbra jemné šperky, nebo stříbrné příbory, které taky patří do výbavy mladé domácnosti. Ženy jsou většinou středního, nebo staršího věku, mladou generaci už několikaměsíční vyšívání drobným stehem nepřitahuje.

Když se novomanželům po čase narodí dítě, jeho otec a matka kupují cukříky/sladkůstku ve tvaru vejce a zabalené po třech do různobarevných košíčků, pytlíčků, nebo krabiček je rozdávají hostům pozvaných na křest. Dáreček se jménem dítěte a datem křtu na obale jim připomíná tuto důležitou rodinnou slavnost. A proč právě tvar vejce? Je to symbol nového života, ztělesněné přání, aby dítě bylo zdravé.






KYPERSKÉ LIDOVÉ UMĚNÍ

Image dzban-kypr.jpg Na Kypru se dochovala tradice ruční výroby různých druhů výrobků jako je například výroba keramiky a tkaní krajek.

Jeden z nejznámějších předmětů dovozu v této oblasti je proslulá krajka z Lefkary. Nejkvalitnější krajka na ostrově Kypr se tká v malé vesničce Lefkara v jižní části Troodoského pohoří. Dalším známým kvalitním produktem ruční výroby na ostrově jsou kyperské proutěné košíky a koše. Bohužel výroba proutěných židlí, křesel a nábytku patří mezi postupně zanikající řemesla současnosti. Většina restaurací a ostatních společností dává totiž přednost židlím vyrobeným z umělé hmoty a tak toto úctyhodné řemeslo zaniká. Vysoké kvality dosahují ručně vyráběné výrobky z kovů, převážně ze stříbra a mědi.

Na Kypru najdete velmi kvalitní a vysokou kvalitu keramických výrobků. Nepřeberné množství různých džbánů, které se nazývají „pitharia“, se používá jak k dekoraci uvnitř domu, tak jako květináče, nebo dekorativní nádoby do zahrady. Původně se pitharia užívala k uskladnění vody, oleje a vína. Ve vesničce Kornos mezi Lemesosem a Larnakou naleznete komunitu sdružující umělce, kteří se věnují vyrábění keramiky. V okolí Pafosu naleznete nepřeberné množství různých druhů keramických nádob.

Většina obchodů s ručně vyrobeným zbožím a většina zpracovatelských dílniček patří do spolku Cyprus Handicraft Service – CHS.






KYPERSKÉ STÁTNÍ SVÁTKY

Kypr se stal jednou z prvních evropských oblastí, kde zapustilo své kořeny křesťanství. U chrámu sv. Kyriaki byl u mramorového sloupu bičován apoštol Pavel. Spolu s ním šířil křesťanství i sv. Barnabáš, rodák ze zdejší Salamíny. U Kypřanů je tento místní světec velmi populární. Dodnes má řecká ortodoxní církev na ostrově značný vliv, je dokonce bohatší než stát. Největší a nejmocnější klášter je Kykkos. Dnešní mniši rádi ukazují poklady minulosti turistům, dokonce i ženám. Ty jsou však podle jejich představ nečisté. Z hlediska etikety to znamená, že nesmějí např. vstoupit do sakristie kostela.

1. leden -Nový rok

6. leden -Tři králové

Zelené pondělí - (Pohyblivý svátek – 50 dní před pravoslavnými Velikonocemi)

25. březen – Národní svátek Řecké republiky – významný den

1. duben – Národní den kyperských Řeků

Kyperské Velikonoce

  • Během Velikonoc musí všechno vypadat čistě a nově, takže ve všech domácnostech se uklízí a maluje, nakupuje se nové oblečení a zvláště nové boty. V malých restauracích rybáři splétají složité „vaynes“, což jsou květinové držáky z palmových listů, které se po celkové úpravě podobají malým hnízdům vlaštovek posazených na tyčce. Rybáři je prodávají a děti je plní květinami a odnášejí je na
  • Ve čtvrtek začíná většina domácích hospodyněk s velikonočním pečením „laounes“, což je druh sýrového koláče, který má svůj původ právě na Kypru. Skládá se z nastrouhaného sýru, vajíček a mátové náplně, který je vytvarován do trojúhelníkového a čtvercového tvaru. „Koulouria“ jsou zase máslové koláčky z mléka, koření a s trochou cukru a „Tyropittes“ – bochníky s kousky přidaného sýru, které jsou vyválené v sezamových semínkách. Vajíčka jsou malována buďto na červeno, a to speciálním kořenem nazvaným „rizari“, nebo na žluto – žlutými kopretinami.
  • Tradičním pokrmem na velký pátek je „Faki Xidati“, což je octovo-čočková polévka. Sobota je dnem klidu a odpočinku.
  • Na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí je především na vesnicích zvykem obědvat v blízkosti kostela. Každá rodina si přinese jídlo a pití – především víno a zasedne za dlouhé stoly smontované z dřevěných desek. Po obědě přijdou na řadu různé hry, tance a vtipy.

Více informací o Velikonocích na kypru naleznete pod tímto odkazem:


1. květen – Svátek práce

Pohyblivý svátek – Pentecost – Kataklysmos (Slavnost potopy)

15. srpen – Výročí turecké invaze

1. říjen – Den kyperské nezávislosti

28. říjen – Řecký národní den

Kyperské Vánoce

Oslava Vánoc začíná stejně jako v Řecku 40 dní předem a je spojena s půstem. Od začátku prosince se v domech a bytech maluje a hospodyňky začínají s úklidem, sháněním potravin a dárků. V domácnostech to pak voní nejen čistotou, ale i pečenými sušenkami, sladkostmi jako jsou například finikoty (kurapiedes – plněné pistáciemi a oříšky). V domech, kde je krb se opéká vepřové maso (Luntza), hovězí (pasturma), klobásky, nebo houby.

Začíná se též nakupovat. Samozřejmě stejně jako u nás lákavé nabídky a oslnivé slevy se objevují jako reklama obchodníků v časopisech, novinách a v televizi. Všichni si vybírají nové oblečení, které si vezmou na sebe na 1. ledna, aby uvítali příchod nového roku.

Podle pověsti se právě v období Vánoc (12 dnů svátků až do svátku Světel) říká, že vylézají čerti z pekla (Kallikantzari), aby zabránili narození Ježiška a škodili lidem. Ale nedaří se jim to. Z trhlin a průrev v zemi vylézají na povrch, nemají rádi světlo, takže se v průběhu dne schovávají. Ale v noci ožívají a začíná jejich řádění. Protože jsou malí, někteří velmi malí, mohou se dostat do domů přes komín, klíčovou dírkou, prasklinou, oknem nebo dveřmi. V domácnostech řádí a libují si, když najdou nádoby s olejem, mastné pánve, hrnce a nádobí. Potraviny svými špinavými rukamy a nehty znečistí a všude zanechávají své výkaly. Jediná pozitivní věc na nich je, že nikdy nic neukradnou, ale ten nepořádek, který zanechají…

Image tradice-thoefita.jpg Jejich jméno pochází ze slov Kalos – což znamená dobrý a Kantharos  – což je pojmenování brouka. Kallikantzari vždy zmizí na svátek světel (6.1.),poté, co je voda vysvěcena kněžím. Když odchází je možné slyšet jak říkají: Musíme odejít, protože bláznivý kněz přišel s jeho kadidlem a svěcenou vodou.

  • Kolem 22 až 24.12. se konají na vesnicích zabijačky prasat – chystají se klobásky, lountza – (vepřová panenka, která se nechává usušit na sluníčku). Též se připravuje Zalatina – podobná pochoutka naší tlačence a škvarky, které se ukládají do sádla.
  • 24.12. se zdobí vánoční stromeček – nejčastěji borovička – která zůstává ozdobena až do svátku světel 6.1.. Ve Vánoční den jdou všichni ráno do kostela, potom se schází celá rodina u někoho v domě a začíná oslava, jídlo, pití a hudba/písně a tanec. Samozřejmě písně vždy začínají Vánočními koledami a dalšími vánočními písničkami. Děti chodí od domu k domu, v ruce mají tradiční vánoční hudební nástroje – triangl a bubínek a zpívají vánoční koledy. Za odměnu dostávají vejce, sýr, mandle nebo něco, co hospodyňky právě nachystaly a upekly. Zábava v domě, která začíná v poledne pokračuje až do večera, tančí se a zpívá. Samozřejmě se podává několik chodů jídel a nechybí ani grilované vepřové, kterému říkají Kypřané SUVLA.
  • 31.12. – všichni se chystají na příchod nového roku a Svatého Vasila, který přinese též dárky. Večer se samozřejmě opět schází přátelé, známí, příbuzní a oslavují doma nebo v podnicích, hotelích – při tom jedí, pijí, zpívají a tancují až do půlnoci a následně se začínají zpívat novoroční koledy.
Image tradice-more.jpg
  • 1. ledna po probuzení děti nachází u pelesti postele nebo pod postelí dárky, které jim přinesl Svatý Vasil (Agios Vasilios). Všichni si hned oblékají věci, které dostaly a odchází do kostela. V poledne se schází rodina opět u někoho v domě a oslavy pokračují. Začíná se zpívat novoroční koleda a písničky o Svatém Vasilovi, vypráví se staré rodinné příběhy a historky. Stejně jako o Vánocích, tak i na Nový rok trvá zábava a veselí dlouho do večera. Tradičním novoročním jídlem je krůta. Odpoledne se krájí též Vasilopita – slaný koláč, do kterého se zapéká mince. Vasilopitta se krají na tolik dílků, kolik se sešlo členů rodiny a kdo minci objeví, tak toho čeká celý nadcházející rok šťastný.
  • 6. ledna zalézají čerti (Kalikatzari) opět do podsvětí, neboť se jim nepodařilo zmocnit se Ježíška. Jedná se o svátek světel – den, kdy se svátky chýlí ke konci, říká se jim TA THEOFANIA – nebo EPIPHANY – což je požehnání vodě – ‚The Blessing of the Waters‘, ale i lodím, člunům… Tento svátek přišel z Egypta, ze 2. století našeho letopočtu. Lidé si berou svaté světlo domů a rozsvěcují od něj svíčky v domě. Svěcenou vodu nalévají do nádob a kropí jí obydlí, své činnosti/řemesla a zvířata s vírou, že vše bude dobré. Ten samý den kněz navštěvuje všechny domky na vesnici a žehná domu a lidem, kteří ho obývají. Ve městech, která jsou na pobřeží, se lidé schází v přístavu, kde metropolita hází kříž do moře a plavci se snaží kříž vylovit ze studené vody. Toho nejúspěšnější čeká samozřejmě obdiv od přítomných a štěstí po celý rok.

Sdílejte své zážitky

Informace > Řecké a kyperské tradice a státní svátky

Dovolená s CK VTT CK VTT Další informace
logo vtt  
Zavřít okno



DOPRODEJ ZÁJEZDŮ SEZÓNY 2017





Přehled LAST MINUTE naleznete zde http://www.vtt.cz/…-stazeni.pdf

DOPORUČUJEME

RHODOS – 30.09. – 11.10. – 12 denní zájezd s 1 celodenním výletem v ceně

KYPR – 26.10. – 02.11.2017 – 8 denní zájezd s 1 celodenním výletem v ceně


TOPlist