Delegáti se hlásí

Dovolená Rhodos 2017


(17.10.2016) – Ukončení sezony Rhodos

Loni jsem na tomto místě děkovala všem našim úžasným klientům, což ráda udělám i dnes. Opět jsem měla možnost poznat velmi zajímavé lidi a na některé z Vás jen tak nezapomenu.

Letos chci ale též poděkovat všem svým spolupracovníkům, kolegům a hlavně své mateřské základně – skvělé cestovní kanceláři VTT za vynikající spolupráci.

Práce v letní sezóně znamená pro většinu zaměstnanců a pracovníků čtyři až pět měsíců každodenní práce bez jediného volného dne. Jistě si vzpomínáte na stále stejné zaměstnance na recepci Vašeho hotelu, v restauraci, v minimarketu, v kavárně....­.Všichni tito lidé, se kterými se na svých dovolených setkáváte, ať už v prodejně, kde zájezd kupujete, na letišti, v hotelu, na výletech apod., se snaží jak nejlépe umí. Ale nad to nadevše jsme všichni pouze lidé. Já, oni i Vy. Lidé, kteří vnímají svět každý po svém, co je pro jednoho luxus může se druhému zdát jako běžná věc. To, v čem někdo vidí problém, je pro druhého nepodstatná věc. Někdo chce na své dovolené jen odpočívat, někdo poznávat, někdo obojí. A navíc někdy se něco nepovede, lidé prostě dělají i chyby… já, oni i Vy. Důležité je vidět více ta pozitiva, která vždycky jsou.

Vzpomínám, když jsme ještě jako republika byli uzavřenou zemí a já se pokoušela dostat na jedinou jazykovou školu v Praze na lekce angličtiny, což bylo bez šancí, tehdy mi tamní profesorka navrhla, že mají volno na řečtině. To jsem okamžitě odmítla, vždyť přece do té země se nikdy ani nepodívám. Dnes už mi zbývá procestovat jen sever pevniny a některé ostrovy a já děkuji za tu možnost svobodně se pohybovat po tak krásné zemi. Uvědomme si, jaké máme obrovské štěstí.

Heinrich Heine řekl: „Krása světa je vždy úměrná kráse ducha, který ho vnímá.“ A já vidím při své práci, že to tak opravdu je.

S láskou Eva

(foto z cesty na nejvyšší vrchol ostrova Rodos Ataviros, kde je úžasné místo na pročištění všech myšlenek)


(19.08.2016) – Oslava svátku Nanebevzetí Panny Marie

Oslavy Nanebevzeti Panny Marie trvají na ostrově Rhodos od 12. srpna do 23.srpna ve vesničce Kremasti, kde se nachází i kostel zasvěcený Panně Marii. Oblast Kremasti je v těsném sousedství mezinárodního letiště, i přesto v této době je hlavní silnice uzavřena a veškerá doprava vedena objížďkou. Hlavní silnice je plná stánků s občerstvením a prodejem různého zboží. Pro děti a ne jen pro ně je vybudovaný lunapark. Celý den navštěvují lidé kostel Panny Marie a každý den se konají bohoslužby. Sjíždějí se lidé z celého ostrova.

Delegátka Eva Cusan


(11.07.2016) – Tip na výlet na ostrově Rhodos

Prasonisi – Zelený Ostrov

Cesta na Parsonisi Vás zavede na jižní část ostrova Rhodos. V prvé řadě se zde nabízí úžasný výhled z horního parkoviště. Výběžek pevniny ležící mezi dvěma moři – Středozemním a Egejským – překvapí i návštěvníka, který tuší, co zde najde. Není mnoho míst, kde by docházelo ke střetům tak odlišné nálady moře. Na jednom místě se zde snoubí klid Středozemního moře s bouřlivou vášní moře Egejskeho. Na místě se dá bez potíží parkovat, nachází se zde několik taveren a obchodů, možnost vodních sportů.

Delegátka Eva Cusan


(11.05.2016) – PEDI – zelený ráj ostrova Symi

Vitajte v PEDI – zelenom raji ostrova Symi.

Pedi je malebná zátoka, ktorú tvorí zelená pláň (pedío  – pláň, rovina) nachádzajúca sa v objatí holých vyprahnutých skál typických pre ostrov Symi. Aj keď je to časť hlavného mesta ostrova prekonanie vysokého kopca, ktorý oddeľuje hlavný prístav od Pedi, je potrebné zvládnuť dopravným prostriedkom či už po mori alebo kľukatou cestou s prísľubom romantiky.

Keďže sa málokto z nás turistov do zelenej oázy ostrova dostane, chcela by som Vám ju priblížiť a podeliť sa s Vami o jedinečný zážitok ktorý nám prináša cesta po vnútrozemí ostrova Symi. Pôjdeme súkromným minibusom hotela umiesteného v centre zátoky Pedi.
Loď ktorou sme priplávali z hlavného mesta Rodos zakotvila blízko hodinovej veže v prístave Gialos. Vystupujúc na pevninu nás s logom Pedi Beach čaká Achileas. Nie, nie je to známy mytologický hrdina, ale vodič minibusu , ktorý nás odváža z prístavu Gialos priamo do centra zátoky Pedi. „ Hodinová veža je od zátoky Pedi vzdialená presne 4 km.“ Takto znie prvá informácia od Achilea, ktorý ako sa priznal, žije už od narodenia na ostrove Symi. Obdivujúc trpezlivosť s akou sa náš vodič presúva po úzkej, jedinej a hlavnej ceste, lemujúcej prístav Gialos, neprehliadneme že tesne okolo nás sú ešte stále vystupujúci turisti, výklady suvenírov patriace k neďalekým obchodíkom a popri stoloch patriacich miestnym tavernám a kaviarňam doslova kľučkujeme. Míňame obchodíky s morskými hubami, „pietne“ námestíčko, ktorého pozadie vytesané v skale zdobí loď TRIMOLIA. Z maličkého stánku, ktorý obklopili turisti cítime doslova omamnú vôňu sušeného korenia nazbieraného priamo na tomto „panenskom“ ostrove. Ďalej pokračujeme popri historických budovách smerom do vnútrozemia kde nás zdravia neprehliadnuteľní domáci obyvatelia žijúci si svoj každodenný život, avšak zvyknutí na nových hostí ktorí sa prišli kochať krásou ostrova…keď ich vidíte, máte pocit, že sa zastavil čas… nikto sa neponáhľa, všetci sa usmievajú a snažia sa „nakaziť“ Vás svojou pokojnou náladou. Šplhajúc sa cestou do kopca, ktorý oddeľuje „zelený raj“ od hlavného mesta sa nám objavujú neopísateľné výhľady na prístav ktorý opúšťame. Minibus zastaví na jednom z vyhliadkových miest, kde máme pohľad na prístav hlavného mesta na jednej strane a na druhej strane jeho zelenú oázu s názvom Pedi. …každá táto časť je svojou krásou jedinečná a očarujúca. Túto krásu si vychutnávame za prítomnosti vôní oregana, bazalky, tymianu a iných korenín, ktoré rastú všade okolo nás. Z vychutnávania si tejto nádhery nás vyruší Achileas, ktorý naštartovaním minibusu dáva znamenie k odchodu. Jeho prešťastný úsmev hovorí aký je na svoj čarovný ostrov hrdý. Počas cesty nám rozpráva o ostrove zaujímavosti, ktoré by sme v žiadnom bedekri nedokázali nájsť. Jednou z mnohých je napríklad aj tá, že na ostrove Simi sa nachádza 300 kostolov vrátane kaplniek. Pôvodný zámer ortodoxne orientovaných ostrovanov bol postaviť 360 kostolov, teda toľko, koľko má rok dní.

Náš minibus zaparkoval v areáli hotela Pedi Beach. Možno že ma inšpiroval náš predchádzajúci rozhovor, ale môj prvý pohľad patril prekrásnemu kostolu, týčiacemu sa priamo v záhrade hotela. „Táto kaplnka je zasvätená svätému Andreasovi“ prezrádza náš vodič. Andreas =Ondrej bol svätý ktorého meno nosil aj starý otec súčasných majiteľov a staviteľ hotela Pedi Beach, Dodnes si ho váži celý ostrov okrem iného za to, že vybudoval pre ostrovanov miestne gymnázium. 

My ale vchádzame do priestorov milého romantického hotela Pedi Beach, ktorý od morského pobrežia delí len úzka cestička. Na terase si s manažérmi hotela dávame chutnú grécku kávu a nasávame energiu mora. Majú pre nás malé prekvapenie. Zajtra nám „požičajú“ Achilea na prehliadku prekrásnych pláží patriacich zátoke Pedi.

Achileas tentokrát bude „kapitán“ rybárskeho člnu a už teraz vieme, že sa máme naozaj na čo tešiť…

… a o tento zážitok sa s vami určite zasa podelím … delegátka Mária


(29.04.2015) – „Něco málo o mně…“ možno toho bude aj veľa

Sezóna 2015 bude ďalším z množstva semestrov mojej „Vysokej školy života“, ktorú už 14 rokov prichádzam absolvovať do Grécka, krajiny plnej kontrastov. Trvalý pobyt mám na Slovensku a často uvažujem o tom, prečo je to práve Grécko ktorému som zasvätila svoj pracovný život, ale moja odpoveď na túto otázku je zhodná s odpoveďou tých, ktorí v Grécku opakovane trávia svoj dovolenkový čas. Grécko jednoducho musíte zažiť…

Najskôr som túžila vidieť tyrkysové more, užiť si slnkom zaliate pláže, ochutnať tradičné jedlo a známu ľadovú kávu. Ale postupne ma začala zvádzať minulosť Grécka a jeho história. Od rozprávkovej mytológie, cez rušné historické obdobia, život počas krutých štyristo rokov tureckej nadvlády a ďalšie vôbec nie ľahké časy v histórii Grécka, ktoré ich kultúru nedokázali ohroziť. Dokonca mám pocit že posilnili charakter Grékov vyznačujúci sa filantropiou a hlavne dokonalou radosťou zo života.

Fascinujú ma svojimi tradíciami medzi ktoré patrí hudba a tanec. Čo robí šťastný Grék? Tancuje a spieva. Čo robí smutný Grék? Tancuje a spieva. Na každú životnú situáciu má prichystanú zmysluplnú pieseň. „Keď nechceš počúvať to, čo Ti hovorím, počúvaj to čo Ti spievam.“ Vždy sa vynájde akým spôsobom Vám bude vykladať o láske, o svadbe, o rozchode, o smrti, o žene, o boji, o mieri… všetko vyjadruje v tradičných ľudových melódiách. Svoje prežívanie a pocity predvádza v nádherných až umeleckých tancoch, ktorými vyjadruje to či cíti – svoj duševný stav.

„Siga, siga“ Jedno s prvých výrazov, ktoré som sa v Grécku naučila. Povestné „pomaly, pomaly“ platí iba na určité veci, pretože Grécky temperament nemá so slovom „pomaly“ nič spoločné. Žeby bol pojem „Siga, siga“ určený hlavne pre nás, ktorí prichádzame do Grécka za oddychom? Ale áno. Tu sme naozaj doslova donútení premietnuť si ho ihneď do praxe… spomaliť a dať voľno stresujúcemu životnému štýlu.

Gréčtina – dovolím si tvrdiť že je pre mňa najkrajší jazyk na svete. Disponuje bohatstvom výrazov, je to jedna veľká a logická skladačka spájania slov a minimálne jedno grécke slovo ovláda každý z nás- aj keď o tom ani len netuší . Takto by som mohla pokračovať ďalej no na začiatok stačí náznak toho čo v Grécku vstrebávam a cítim aj po návrate domov. Domov je pre mňa návrat na Slovensko, kde si doslova užívam zimu. Deti a rodinu vnímam ako nenahraditeľné teplo môjho domova, sneh a mráz vnímam ako dezinfekciu organizmu po horúcom lete. V zime si vždy niečo preštudujem a konečne si nájdem čas aj na sledovanie politickej situácie v Grécku čo je v poslednom čase jedna z hlavných tém na pôde štátov Európskej Únie . Môžem ale povedať, že to čo dennodenne sledujem v televízii, ani zďaleka nevnímam pri pobyte v tejto krajine. Krajine plnej protikladov, ktorá ma priťahuje hlavne svojim slnkom. Slnkom nielen na oblohe , ale aj v dušiach gréckych obyvateľov. Možno sa opakujem, ale:

„Grécko jednoducho musíte zažiť …“ či už pri bezstarostnom leňošení na pláži, pri kvalitnom jedle či nápojoch rôznych chutí a farieb. Koho ale predsa osloví fascinujúca história, pamiatky, pôvod civilizácie, pravdy a klebety o gréckej mentalite a ich súčasnom živote, rada sa s vami o lekcie zo „Školy gréckeho života“ podelím. Tento krát sa na vás teším opäť na ostrove RODOS, odkiaľ je to už len na skok na ostrov SYMI.

Vaše Mária – delegátka CK VTT


(14.08.2013) – Afandou

AFANDOU… nápisy na mapě i podél silnic nás zavedou na východní pobřeží ostrova Rhodos, kde se nachází vesnice existující, ale neviditelná…

Afandou je odvozeno od slova „áφαντος“, což v překladu znamená nezvěstný, neviditelný, zmizelý…Vesnice Afandou vznikla v dobách, kdy piráti ohrožovali ostrovy ve Středozemním moři. Obyvatelé žijící na pobřeží museli opustit svá obydlí a hledat útočiště před piráty ve vnitrozemí. Afandou leží za kopcem, který ji magickým způsobem chrání, a to tak, že při pohledu z moře jakoby ani neexistovala, což v minulosti zaručovalo její absolutní bezpečnost před piráty a různými nepřáteli, kteří ji ohrožovali od moře. Afandou je jedna z největších a nejstarších vesnic na ostrově Rhodos a kromě pěstování oliv byla proslavená i ruční výrobou koberců. Popularitu a pracovní postupy výroby koberců popisuje už jen kronika a výrobní pomůky, které se nacházejí v místním muzeu u hlavního kostela vesnice Afandou, který je zasvěcený Panně Marii Theotoku (Bohorodičce). A jak se na správnou vesnici patří, kostel je situován v jejím středu a je ozdobou náměstí, ze kterého se mohou návštěvníci přepravit místními autobusy do různých koutů ostrova Rhodos. Kromě autobusové zastávky zde najdeme i zastávku „malé vlakové soupravy“, která vozí turisty na nedalekou pláž vzdálenou asi 2 km. Pláž dlouhá 7 km se může pochlubit několika oceněními „modrých vlajek“ za čistotu a jistě si zde každý najde svůj prostor nebo samotu nebo také lehátka na slunění a koupání.

Ve vesnici žije kolem 7 000 obyvatel a přestože se život vesnice v zimě zklidní, nepostihuje ji klasický zimní spánek jako je tomu u jiných vesnic a letovisk, kde život pulsuje jen v letních měsících. Vesnice Afandou se třikrát do roka vynoří ze své „nezvěstnosti“. Stane se tak za pár dní, a to 15. srpna, kdy očekává nápor poutníků z okolních letovisk, obyvatel Afandou žijících v jiných koutech Řecka, ale také náhodných návštěvníků, kteří se stanou svědky uctívání jednoho z nejvýznamnějších církevních a státních svátků v Řecku, kterým je svátek „Κοιμησης της Θεοθοκου“ – Svátek Nanebevzetí Panny Marie. Je to svátek, kdy se v Řecku nepracuje, velkoměsta jsou vylidněné, rodiny si vychutnávají společné chvíle v tavernách, restauracích a shromažďují se do míst, kde se konají tzv. „πανηγυρης“ – výroční trhy na oslavu patronky jejich kostela. Je důležité připomenout, že v tento den je zároveň i svátek křestního jména Marie a všechny ženy, které mají toto kouzelné jméno jsou obdarovávány květinami, dárky a překrásnými přáními, které umožňuje řečtina bohatá na nejkrásnější slova na světě.

… i já se chystám navštívit „ PANIGIRIS“ abych vám po svátcích popsala jejich průběh a atmosféru v jedné nenápadné vesnici na ostrově Rhodos.

A abych nezapomněla..­...pozdravuji všechny a přeji ….
ΧΡΌΝΙΑ ΠΟΛΛΆ !!!

Vaše Mária – delegátka CK VTT


(01.09.2012) – Kolos Rhódský

Roku 304 př.n.l. zvítězili obyvatelé ostrova Rhodu nad přesilou syrkých oblehatelů. Na památku tohoto velkého vítězství a jako díky ochránci ostrova bohu slunce Héliovi se Rhoďané rozhodli postavit svému ochránci obrovskou sochu. Peníze na její stavbu získali prodejem vojenského materiálu, který před branami hlavního města zanechala armáda syrského vládce Demetria Poliorketa.

Ostrov Rhodos byl známý svými sochami. Podle římského dějepisce Plinia jich jen v hlavním městě stálo přes 3000. Některé byly vytesány z kamene, jiné odlity z bronzu, stejně jako ta nejslavnější ze všech bronzových soch, jako Kolos Rhódský. Ačkoli velké bronzové sochy nebyly v té době ničím výjimečným – athénský Pantheon se například pyšnil dvanáctimetrovou Feidiovou sochou Athény – nikdo se předtím nepokusil vytvořit sochu tak obrovských rozměrů. Socha zřejmě stála na mramorové základně vedle přístavu. Byla uvnitř dutá a zpevňoval ji železný rám. Její tvůrce Cháres z Lindu ji odlíval z bronzu po menších částech, které pak postupně připevňoval na sebe, takže kolos rostl odspoda nahoru. Přes veškeré snahy svých tvůrců vydržela socha stát necelých 60. let, takže měla ze všech sedmi starověkých divů nejkratší „život“. Roku 226 př.n.l. otřáslo ostrovem silné zemětřesení. Kolos se zlomil v kolenou a zřítil se k zemi, kde se rozpadl na kusy.

Jeho roztříštěné zbytky zůstaly na místě až do roku 654 a lákaly turisty zblízka i zdaleka. Ve zmíněném roce je Arabové, kteří ovládli Rhodos, prodaly jednomu syrskému obchodníkovi. Syřan odvezl zbytky na 900 velbloudech a rozprodal je jako bronzový šrot.

Z ostrova Rhodos zdraví delegátka VERONIKA.


(01.09.2012) – Tak jde čas na Chalki

Chalki je jeden z nejmenších osídlených ostrůvků v souostroví Dodekanésy. Zaměříme-li se na čísla: jeho rozloha je necelých 28km2, v nejdelším místě měří 10km a v nejširším necelé 3km. Od výběžku Monolithos na ostrově Rhodos je vzdálen pouze 5 námořních mil, kdežto od hlavního města Rhodosu 35 námořních mil.

Chalki hrálo důležitou roli už v mytologických příbězích a je docela pozoruhodné, že tento malý ostrůvek měl být sídlem samotných obrovských Titánů! Prý zde proběhla i bitva s Titány, které porazil Zeus a definitivně tím upevnil svou vládu nad celým světem. Pro představu této bitvy na malinkém Chalki budete muset hodně zapojit svou fantazii.

Ostrůvek významněji vstoupil do historie v 19. století lovem a produkcí mořských hub. To mu přineslo mnoho privilegií a ekonomické zajištění. Bývalé bohatství ostrova je patrné zejména na místní architektuře, která je velmi podobná té z ostrova Symi – krásné a prostorné neoklasicistní budovy s typickými ostrovními prvky.

V současnosti je na Chalki jen jedno obydlené město. Tím je Emporio, kde žije okolo 250 obyvatel. Mají zde banku, poštu, centrální kostel svatého Mikuláše, zvonici, náměstí věnované významným hrdinům z 2. světové války, domácí pekárnu, několik taveren, dokonce i hotel a hlavně… školu!

Díky místní škole se totiž před 2 lety Chalki dostalo do mnoha evropských (možná i světových?) novin… A to ne proto, aby upozornily na to, že se Řecko snaží o zabezpečení vzdělání i na těch nejmenších osídlených ostrůvcích a tato instituce slouží jako mateřská školka, první i druhý stupeň a střední škola. Ale proto, že posloužil jako příklad řecké marnotratnosti: na téhle škole totiž svého času působilo 15 učitelů… na 20 dětí…

Z ostrova Rhodos zaslala delegátka Míša.


(20.08.2012) – Symi – neoklasicistní skvost v Egejském moři

Ostrůvek Symi patří stejně jako Rhodos mezi dodekanéské ostrovy. Ze tří stran je obklopen tureckou pevninou a v nejbližších bodech je dělí pouhých 3,7 námořních mil (narozdíl od 12 námořních mil od Rhodosu). Svou rozlohou a počtem obyvatel se už dnes řadí mezi ty méně významné, ale nebylo tomu tak vždycky…

Jeho rozloha samozřejmě zůstává nezměněna, což rozhodně neplatí o počtu obyvatel, který se během italské nadvlády na ostrově významně snížil. V době největší prosperity ostrova zde žilo až 25 000 obyvatel a hlavní město svou velikostí předčilo i vedlejší a mnohem větší ostrov Rhodos. Co bylo důvodem ekonomického bohatství tohoto malého ostrůvku? Umění stavět kvalitní lodě, schopnost prosadit se v oblasti námořního obchodu a především využití přírodního bohatství v podobě lovu mořských hub.

Díky finančním ziskům kapitánů a námořníků a také obecně příznivým politickým podmínkám během osmanské nadvlády, si mohli obyvatelé ostrova Symi dovolit nechat vystavět honosné vilky v tehdy velmi moderním a populárním neoklasicismu. Domy hustě pokrývají svahy nejvyšší hory Vigla, která přirozeně chrání přístav hlavního městečka. Od roku 1971 se město Symi stalo památkově chráněnou rezervací právě díky svému výjimečnému architektonickému významu – snoubí v sobě totiž směs egejské a pevnostní architektury spolu s benátskými prvky.

8. května 1945 se ostrov Symi významně zapíše do historie celých dodekanéských ostrovů. Toho dne zde totiž Otto Wagner – německý velící důstojník pro Dodekanésy – podepisuje kapitulaci německých vojsk a předání soustroví spojencům. Na památku této události je v přístavu vyhrazeno celé pietní „náměstíčko“.

A jak to se Symi vypadá dnes? Trvale na ostrově žije už jen 2 500 obyvatel a živí je především turisté… Dřevěné lodě byly nahrazeny kovovými, námořní obchod se soustředí v rukou velkých společností a lov mořských hub? Ten byl ve 30. letech z důvodu ochrany životního prostředí v masovém měřítku zakázán.

Avšak to hlavní – vznešená a unikátní neoklasicistní architektura vás stále ještě může přenést do doby před 150 lety a budete si moct představit atmosféru bohatého a pulzujícího města na březích Egejského moře.

Z ostrova Rhodos zaslala delegátka Míša.


(01.08.2012) – Vesnice Soroni

Image soroni11.jpg

Vesnice Soroni, vzdálená od hlavního města Rhodos přibližně 25 km, je malou obcí na západním pobřeží ostrova Rhodos. Leží mezi obcemi Theologos a Kalavarda. Jméno obce je odvozeno od bukových lesů, které se zde v dávných dobách rozprostíraly.

Největší místní atrakcí a lákadlem pro turisty je klášter Agios Soulas, který se nachází 4 km za obcí, obklopený lesy. Jméno Soulas je odvozeno od jména Sylla, což byl jeden z průvodců a učitelů apoštola Pavla. Syllas pocházel patrně z židovské rodiny v Jeruzalémě a byl významným členem první křesťanské obce. Podle východní tradice byl jedním ze 70 učedníků, které Ježíš rozeslal kázat a označuje se proto jako apoštol. Po prvním apoštolském koncilu doprovázel Pavla do Antiochie, ale pak se vrátil do Jeruzaléma. Doprovázel Pavla na jeho druhé misijní cestě, ve Filipech byl s ním uvězněn a po rozchodu v Beroji se s ním opět sešel v Korintu. O jeho dalších osudech nevíme nic. V Pavlových listech se zmiňuje celkem třikrát, pokaždé spolu s Timoteem jako nejbližší Pavlův spolupracovník. Také První list Petrův v závěru jmenuje Silvána jako písaře či tajemníka; pokud je tento list autentický, byl Silvánus zřejmě i v Římě. Podle staré tradice zemřel snad v Makedonii. Kostel Sv. Sylase se nachází pouze ve dvou místech v Řecku a jedním z nich je právě vesnička Soroni, kde se každoročně na jeho svátek pořádají velké slavnosti.

Místní klášter byl založen v době raného křesťanství a svojí současnou podobu získal kolem roku 1836. Voda, která vyvěrá v jedné z jeskyň poblíž kláštera, má prý údajně hojivé účinky díky požehnání od Sv. Sylase. Každý rok se zde v období 29.7. – 30.7. konají velké církevní svátky na ostrově, na které směřují procesí věřících z celého Rhodosu. Již zdaleka je cítit lákavá vůně řecké speciality souvlaki a stovky doutnajících grilů. Večer patří již tradiční hudbě, tanci a bujaré zábavě. Součástí slavnosti je také tradiční jarmark. Jako doprovodný program zde probíhají sportovní soutěže, které jinde na ostrově nespatříte. 29. července zde také každoročně startují závody na oslech i na koních. Tyto církevní oslavy inspirovaly také známého spisovatele Lawrense Durrella (1912 – 1990), který jim věnoval celou kapitolu ve svém románovém díle „Zářivé pomeranče“.

Z ostrova Rhodos zdraví delegátka VERONIKA.


(01.07.2012) – První poznávací zájezd na RHODOS

Na tento rok si pro naše klienty připravila naše cestovní kancelář VTT novinku, a to v podobě rozšíření nabídky poznávacích zájezdů o poznávací zájezd na ostrov Rhodos. Rhodos je 4. největší řecký ostrov a krom toho, že je označován za ostrov boha slunce Hélia, je často také nazýván ostrovem zeleným, protože je nejzelenějším ostrovem v souostroví Dodekanísos.

S prvními průkopníky tohoto našeho programu jsme společně prozkoumali ostrov opravdu křížem krážem. Vystoupali jsme společně na nádhernou akropoli kouzelného městečka Lindosu, kde se nám poštěstilo být úplně sami, čímž se ještě více prohloubil půvab tohoto jedinečného místa. Potom jsme zavítali do hlavního města Rhodosu, kde jsme společně prozkoumali krásy jak starého města a jeho tajemných uliček spojených s poutavou a zajímavou historií johanitského řádu, tak antickou akropoli původního města. Při naší další výpravě jsme objevovali krásy západního pobřeží, nádherný výhled z hory Filerimos, jejíž dominantou je 17m vysoký kříž sloužící jako rozhledna do okolí.

Prozkoumali jsme působivé vykopávky města Kameiros, které společně s Lindem a Iálisem patřilo mezi zakládající městské státy zde na Rhodu a jehož krása a vyspělost se nám zachovala v podobě rozsáhlého a bohatého archeologického areálu a den jsme zakončili příjemnou procházkou v údolí motýlů. Své poznávání jsme rozšířili i za hranice Rhodosu a to konkrétně na malebný ostrůvek Symi, který je velmi krásný svou jedinečnou architekturou a proslavený voňavým kořením a mořskými houbami. Poslední z našich toulkách po Rhodosu nás zavedla až na nejjižnější cíp ostrova a tamní krásnou pláž Prasonisi, místo soutoku dvou moří, které omývají břehy Rhodu, vystoupali jsme do vysokých hor k vyhlídce na strmé západní pobřeží a hrad Monolithos připomínající svým vzezřením Orlí hnízdo, ochutnali výborné místní víno a navštívili jednu z nejvyšších hor ostrova společně s jejími krásnými hotely Elafos a Elafina (jelen a laň) a kouzelnou kapličku sv. Mikuláše.

Strávili jsme společně krásné dny při objevování krás, tajů a historie Rhodosu a já se jen mohu těšit na září a další poznávací skupinu, těšící se na nové zážitky.

Z ostrova Rhodos své dojmy z prvního poznávacího zájezdu zaslala delegátka Veronika.


(27.06.2012) – Fethiye aneb Po stopách řeckého osídlení na maloasijském pobřeží

Novinkou mezi výlety pro léto 2012 je poznání blízkých tureckých břehů, konkrétně okolí města Fethiye. Samotná Fethiye je jednám z významných turistických středisek tzv. Egejské riviéry a kromě krásné pláže a zábavního turistického střediska skýtá také mnoho příležitostí k výletům za minulostí.

Jak je známo, pobřeží Malé Asie bylo osídleno řeckými kmeny již od mladší doby kamenné, tzn. okolo roku 2 000 př. n. l. a na pozůstatky řecké starověké kultury narazíme hned v městském přístavu v podobě amfiteátru. Ten byl postaven ve 4. století a pojal až 6 000 diváků. Římané si asi o 600 let později divadlo přebudovali na tehdy atraktivní arénu pro gladiátorské hry. A jak už to tak bývá, s koncem starověku skončilo i využití „pohanského“ divadelního prostoru, který zůstal až do 90. let 20. století v zapomnění.

Různé kultury měly i různé způsoby pohřbívání mrtvých… Na okraji Fethiye se třeba nachází perfektně dochované starověké hrobky, které jsou vytesány vysoko do skály. Říká se, že čím výše byla hrobka vytesána, tím bohatší byl člověk v ní pohřbený. V tomto případě se traduje, že se jedná o hrobku krále Amyntha – slavného velitele vojsk Alexandra Velikého.

Asi 20 km od přístavu směrem do vnitrozemí se nachází vesnice, která musela být v roce 1923 opuštěna veškerým křesťanským obyvatelstvem na základě smlouvy podepsané mezi Řeckem a Tureckem, jenž se týkala první a největší výměny obyvatel v historii lidstva vůbec. Dnes je vesnice Kayaköy venkovním muzeem pod ochranou tureckého ministerstva kultury a organizací UNESCO byla prohlášena za vesnici míru a přátelství.

A aby byl tento výlet poznávací se vším všudy, zastavíme se i v místní výrobně tradičních tureckých sladkostí – lukumia. Mimo ně na Vás čeká široký výběr koření, kávy, čaje, oříšků v medu a dokonce i přírodních afrodiziak, díky nimž budete mít možnost přivézt si z Vaší dovolené na Rhodosu i nějakou typickou tureckou specialitu.

A jeden tip na konec… Až se budete odpoledne zase vracet k naší lodi, která nás odveze zpátky na Rhodos, sledujte mořskou hladinu a mějte oči na stopkách! Místní břehy si totiž vybraly za své hnízdiště želvy obrovské – Careta careta a když budete mít štěstí, možná nějakou zahlédnete!

Z ostrova Rhodos zaslala delegátka Míša.


(25.07.2011) – Petaloudes / údolí motýlů na řeckém Rhodosu

Údolí motýlů je asi 1,5km dlouhé zelené údolí v jehož celé délce protéká malý potůček tvořící krásné tůňky a vodopády. Hlavní studie o pobytu motýlů v tomto údolí byly zpracovány německým entomologem Rheinhardem Elgerem, který je 2 sezóny pozoroval a dnes stále ještě probíhají rozsáhlé výzkumy, proč motýly stále do tohoto údolí přilétají. Čelenkou tohoto výzkumného týmu je i jedna příslušnice velmi bohaté rodiny Rotchildů a tato rodina bankéřů výzkum i financuje. Motýli vyskytující se v tomto údolí patří ke druhu Callimorpha Quadripunctaria, neboli harlekýn tečkovaný a žijí všude tam, kde mohou najít pryskyřičný listnatý strom Liquidambar Orientalis (jantarovník východní). Těchto stromů je v údolí velmi mnoho a jsou botanickou raritou nalézající se v Řecku pouze zde, jinak je jejich domovem Asie. Všechny pokusy přemístit motýly někam jinam ztroskotaly a potvrdila se tedy domněnka, že právě tento strom je láká do údolí. Dalším důvodem je nikdy nevysychající potůček, který v údolí udržuje příjemné klima a stálou vlhkost.

Jedná se o noční motýly a proto ve dne odpočívají a většinou spí. Když spí, jsou jejich křídla stažená a jsou černá s bílo-světle žlutými čarami. V letu lze spatřit oranžová křídla se čtyřmi černými tečkami. Toto údolí si vybrali pro své páření vzhledem k vlhkosti a jeho vegetaci. Takto jsou nuceni stěhovat se 2 x ročně a často jsou nuceni vykonat únavnou, někdy ža 30km cestu, aby se opět do tohoto údolí dostali. Proces páření probíhá v letních měsících, červenec až polovina září, kdy je možné spatřit nejvíce motýlů.

Přijďte se na tuto přírodní zajímavost podívat na vlastní oči.

Z ostrova Rhodos zdraví delegátka VERONIKA.


(22.06.2011) – POZVÁNKA DO LINDOSU, aneb užijte si středověký večer

Lindos je krásná vesnička rozkládající se na úpatí 116m vysokého srázu asi 50 km od hlavního města Rhodos. Krom toho, že dennodenně svým neopakovatelným vzhledem a atmosférou láká spousty turistů, ať už k prozkoumání její jedinečné akropole, snoubící v sobě prvky antické, byzantské a středověké či k procházce v jejích úzkých uličkách a posezení v stylových kavárnách, včera, večera 19.6., se stala centrem každoročních středověkých slavností. V tento večer se její obyvatelé již tradičně oděli v dobové kostýmy, kejklíří se jali předvádět své artistické kousky, potulní bardi zavítali, aby opět převyprávěli příběh, který se zde udál jedné červnové noci zhruba roku 1400…

Tohoto vlahého večera před mnoha staletími zavítali do Lindosu pan Jean Bonpar de Lastic se svou chotí, aby provedli inspekci jak pokračují práce na hradě a také aby získali podporu Lindosanů pro záchranu ostrova Kastelorizo před Egypťany. Obyvatelé pro ně připravili velikou recepci a uvítali je na jejich kočáře v útrobách svého městečka. Zpívali jim, tančili, hostili je a víno teklo proudem a vznešený pár byl unešen krásou večera. Od těch věků Lindosané stále slaví tuto událost a kromě každoročně přítomného vznešeného páru vítají každého poutníka, který se chce k jejich bujarým oslavám přidat. Lindos ožívá dobovou hudbou a kostými, tradičním jídlem a vůněmi a víno stále teče proudem. I takovouto netradiční zkušenost můžete v tomto pozoruhodném městečku zažít.

Vřele vás zvu, přijďte si zažít Lindos na vlastní kůži. Vaše delegátka Veronika


.


Sdílejte své zážitky


Dovolená s CK VTT CK VTT Další informace
logo vtt  
Zavřít okno



DOPRODEJ ZÁJEZDŮ SEZÓNY 2017





Přehled LAST MINUTE naleznete zde http://www.vtt.cz/…-stazeni.pdf

DOPORUČUJEME

RHODOS – 30.09. – 11.10. – 12 denní zájezd s 1 celodenním výletem v ceně

KYPR – 26.10. – 02.11.2017 – 8 denní zájezd s 1 celodenním výletem v ceně


TOPlist